Bunkry
Československé opevnění budované v letech 1935-1938 a jeho osudy jsou veřejnosti již poměrně dobře známé. Na samém jihu Čech toto opevnění bylo budováno liní lehkých objektů vz.36 a vz.37 od Přísečné u Krumlova, přes Římov, Veselku, Borovany a Mladošovice dále na východ ke Staňkovu. V Novohradských horách byla roku 1937 budována Zvláštní zařízení na komunikacích, o kterých je na těchto stránkách již pojednáno.
Po druhé světové válce bylo obnoveno Ředitelství opevňovacích prací – ŘOP a práce na opevnění měly být obnoveny. K tomu nedošlo, ale jiná situace nastala po roce 1948. Všechna dochovaná opevnění na západní hranici s SNR a Rakouskem měla být opravena a reaktivována. Tak se do předválečných bunkrů dostalo opěv speciální vybavení, nové kulometné lafety a některé objekty byly opatřeny protiatomovou úpravou. V bojovém stavu byly udržovány ČSLA až do roku 1990. Předválečné opevnění už ale nepostačovalo. V 50tých letech bylo testováno velké množství nových navrhovaných objektů. Nakonec bylo upuštěno od principu lineární předválečné obrany, která byla příliš nákladná a statická. Jako první masově budované objekty byly tzv. ŘOPOKy – jednoduchá kamenobetonová stavba o vnitřním půdorysu 2x2m. Strop byl většinou z betonových pražců. Tyto objekty často tvořené jen jednou stěnou vestavěnou do zřícenin domů v pohraničí s jednou kulometnou střílnou byly budovány pro potřeby jak armády, tak pohraniční stráže. V této době byly také budovány úkryty S-25 a S-27.
Konečná podoba nového opevnění byla vyprojektována začátkem 60tých let. Nové opevnění tvořilo několik typů prefabrikovaných objektů. Každý bunkr tak byl postavitelný bez použití těžké techniky. Bylo upuštěno od lineární obrany, ale objekty tvořily hloubku obrany několika kilometrů. V prostoru Šumavy navíc byly zesíleny reaktivovaným předválečným opevněním. Vybudováno bylo téměř 3000 nových objektů na harnicích od Aše po Nové Hrady.
Nové typy:
KŽ-1 – kulometný objekt o vnitřních rozměrech 180x180x200cm.
KŽ-2 – palebný objekt kruhového půdorysu málo používaný.
KŽ-3 – objekt pro otočné osazení věže tanku T-34.
KŽ-4 – úkryt pro obsluhu bezzákluzového kanonu nebo pro družstvo tarasnic. Na jeho povrchu již byl připraven palpost.
PŽ-1 – pozorovatelna podobná KŽ-1 o vnitřních rozměrech 180x120x200cm.
ÚŽ-6 – ženijní úkryt budovaný v několika tvarových variantách sloužící pro úkryt vojska. Tento objekt byl běžně používán i pohraniční stráží a pro potřebu různých vojenských útvarů i ve vnitrozemí. Setkáme se s ním prakticky všude. Shluk několika takových úkrytů tvořil například záložní polní velitelství vyšší jednotky. Takové je například u Keblan u Trhových Svinů.
Všechny nové objekty byly chráněny protiatomovou úpravou a mají tak většinou chod svislou šachtou s protitlakovými dveřmi. Především na Šumavě jsou bunkry doplněny polním opevněním a překážkovým systémem.
Novohradské hory se nacházely na východním konci nově budované linie. Nové opevnění bylo budováno především na hranici s SNR, ale hrozilo reálné nebezpečí, že by nová linie byla obchvácena přes část území neutrálního Rakouska. Navíc předválečné opevnění v prostoru od řeky Vltavy severně Českého Krumlova až po Novou Bystřici bylo za německé okupace zničeno. Nové opevnění v Novohradských horách tvoří dvě silné uzávěry mezi kterými je roztroušeno několik samostatných objektů.
Uzávěra Nové Hrady se nalézá v prostory od okraje města po hraniční přechod Pyhrabruck s hloubkou obrany 1km. Podle archivní mapy zde byly vybudovány: 1x ŘOPOK, 2x KŽ-1, 2x KŽ-4, 1x PŽ-1 a 2x ÚŽ-6, tedy celkem 8 objektů. Při teréním průzkumu byl nalezen jen ŘOPK a jeden z KŽ-4 s částečně proraženým prefabrikovaným stropem.
U obce Šejby se nalézá několik objektů KŽ-4. Nemáme k nim k dispozici mapu, ale jsou zde nejméně dva na jejichž povrchu ještě rozeznáme teréní úpravu palebného postavení bezzákluzového kanonu.
Pod
Dobrou Vodou směrem na Paseky se nalézal ŘOPOK č.575, který se ale v současnosti nepodařilo nalézt.
Další ŘOPOK č.576 stojí blízko Mlýnského Vrchu nad silnicí ze Starých Hutí. Hned pod ním je dobře patrný zákop s okopem pro kulomet.
Druhou silnou uzávěru tvoří prostor Cetvin, kde bylo podle archivní maly vybudováno: 6x KŽ-1, 1x PŽ-1 a 2x ÚŽ-6. Při teréním průzkumu byla potvrzena existence všech těchto bunkrů a navíc 2 objektů KŽ-4, které v mapě ještě zakreslené nejsou. Vybudováno zde tak bylo nejméně 12 objektů.
Fotogalerie z Cetvin - viz. dole!
Cetvinské i novohradské bunkry by v případě války pravděpodobně obsazovala Pohraniční stráž. Alespoň některé z cetvinských bunkrů zcela jistě běžně PS využívala – např. KŽ-1 za hřbitovem.
Zmiňme se ještě o dochované dřevozemní pozorovatelně u Janovy Vsi pro PS a jen několik desítek metrů vzdáleném úkrytu ÚŽ-6.
Náhledy fotografií ze složky Poválečné opevnění u Cetvin