Heilbrunn

V roce 1564 zde byl objeven zázračný pramen, ke kterému se vázala pověst o zraněném dřevorubci, který si ránu v noze vymýval vodou z pramene. Nejprve byl nad studánku umístěn obraz svaté Anny.

Započaly se zde stavět první obydlí a roku 1567 si zde Vilém z Rožmberka postavil lovecký zámeček. Podle něho se také osada začala nazývat Vilémova hora.

Místní lázně, které zde vznikly navštěvovali i významné osobnosti. Jako kuriozita se uvádí, že Petr Vok z Rožmberka zde při „léčení“ játrového neduhu utratil 212 kop a 45 grošů.

Kromě názvu Vilémova hora – Wilhelmsberg se také používal název Dobrá voda. Vesnice byla roku 1590 osvobozena od odúmrti a téhož roku Petr Vok povolal řemeslníky ze Sedmihradska ke stavbě dalších domů. Tehdy zde stál již kostel. Maria Magdalena Buquoy roku 1623 vesnici osvobodila od roboty, nevolnictví a placení přirážek z vína. Lázeňská osada také získala vlastní znak.

Od druhé poloviny 17.století se začal užívat název Heilbrunn nebo Svatá Anna. Název Hojná Voda má nasvědomí až František Palacký v polovině 19.století.

V roce 1648 postihl obec velký požár, ale lázeňské letovisko ho ustálo.Jeho sláva ale začala upadat založením nedaleké Dobré Vody.

Roku 1840 se do obce přistěhovali protestanti z Hannoveru a Braunschweigu, kteří se živili jako lesní dělníci.

V roce 1923 zde stálo 110 domů s 381 obyvateli, z nichž bylo 38 Čechů a 32 cizinců. Byli zde tři obchodníci dobytkem, obchod galanterním zbožím, 5 hostinců, kolář, kovář, dámské krejčovství, dva pánští krejčí, lakýrník, výčep lihovin, malíř písma, natěrač, tři výrobny nitěných knoflíků, dva obuvníci, obchod ovocem a zeleninou, dva pekaři, strojní pletárna, dva řezníci, 4 obchody smíšeným zbožím, tři trafiky, truhlář, vlásenkář a zednický mistr. Působil zde osvětový spolek Hochwald. Lidé se zde dále živili turistickým ruchem, prací v lese, pastevectvím, pašeráctvím, šitím nitěných knoflíků, malováním na sklo, výrobou dřevěného nářadí a někteří byli najímáni jako sezónní dělníci ve Vídni a v Liberci.

Na Hojné Vodě měla v politickém životě vždy převahu německá sociální demokracie. V parlamentních volbách roku 1935 převálcovala Henleinovu SdP poměrem hlasů 163:63. Při odsunu obyvatelstva zde také smělo zůstat 13 německých a rakouských rodin. Odsun ostatních zde byl proveden 24.3 – 24.4.1946. I zde po válce jistou dobu řádili samozvaní partyzáni. Obec byla zčásti dosídlena Slováky z Maďarska a Rumunska, kteří zde ale vydrželi většinou jen do roku 1947. I zde roku 1951 proběhla demolice opuštěných domů. Roku 1957 naštěstí ale byla Hojná Voda vyňata z hraničního pásma a roku 1959 byla elektrifikována. Tehdy sem byla také zavedena autobusová linka Trhových Svinů dvakrát týdně.

Obec je také spjata se spisovatelem Zikmundem Winterem, který zde tvořil. 13.6.1937 byla odhalena jeho pamětní deska na domě č.1, která zmizela již při záboru pohraničí roku 1938 a po válce zmizel i tento dům…

V obci se dochovalo 18 domů. Kostel sv.Anny stával v místě domu č.117. Kostel neměl věž a jako zvonici využíval nedalekou 15m vysokou věž, která je zřejmě nejstarší stavbou v obci. Dochovala se také fara, hřbitov a škola. Školu navštěvovalo až 208dětí. Po válce do ní docházelo asi 30 reemigrantských dětí a jejich učitel zapsal: „Jejich znalosti v jazyce českém nejsou žádné, v jazyce slovenském nepatrné. Morálka, chování a výchova je značně uvolněna.“ Provoz školy byl zastaven roku 1963.

Zajímavou historii má pomník padlým, který byl původně postaven roku 1916 jako obelisk vítězství Rakouska-Uherska z peněz určených na vodovod.