Brünnl

Nejslavnější obec Novohradských hor měla před druhou světovou válkou 106 domů s 550 obyvateli.

4.října 1701 na den sv.Františka se 33letému rolníkovi Mathesovi Egidimu z Bedřichova ve snu zjevily postavy nabádající ho ke stavbě kostela v místech pramene s božími muky z roku 1648. Tento pramen byl považován za zázračný a kolovala o něm řada pověstí. A právě od roku 1701 k němu začali přicházet poutníci z širokého okolí. Roku 1706 hrabě Albert Karl Buquoy založil kostel, jeho sakristie improvizovaně používaná jako kaple byla postavena již roku 1709. Na stavbu se skládali také poutníci a vznikly také spory o uložení těchto peněz, které pokračovaly spory o obsazení nové farnosti.

Ve stejné době započala vznikat i vlastní sosada. Již roku 1712 propůjčil hrabě Karl Kajetan Buquoy práva místním řezníkům, pekařům a perníkářům. Roku 1717 získala ves svůj znak a obyvatelé byli osvobozeni od úmrti. Dobrou Vodu navštívilo až 40 000 poutníků ročně, ves se stále rozrůstala a brzy zastínila slávu nedaleké Hojné Vody.

Dobrá Voda byla roku 1849 vyhlášena samostatnou obcí a roku 1885 získala svojí poštu.

Fungoval zde také sbor dobrovolných hasičů a okrašlovací spolek. Byl zde úvěrní ústav, dvě trafiky, tři obchody smíšeným zbožím, dva řezníci, prodejce střelného prachu, 14 prodejen poutnického zboží, pokrývač, dva výčepy piva, dva perníkáři, dva pekaři, dva obuvníci, výčep lihovin, lékař, výroba umělých květin, krupař, dva pánští krejčí, kramář, kovář, dva výrobci nitěných knoflíků, papírnictví, 7 hostinců, holič, dva hodináři, dva fotografové, 6 obchodníků dobytkem, výrobce chemických přípravků, cukrář. Pro návštěvníky obce tu byly také vanové a sprchové lázně a letní byty. Místní si také přividělávali svatými obrázky malovanými přímo na sklo, které lze vystopovat až ve Španělsku, Portugalsku, Rumunsku, na Ukrajině i v latinské Americe.

17.listopadu 1907 zde byl odhalen pomník císaře Františka Josefa od Maxe Paleczka z Vyšného u Krumlova, objednaný místním lékařem Adolfem Umlaufem – od roku 1900 čestným občanem Dobré Vody.

V roce 1945 zde řádila Rudá armáda, jejíž vojáci zde kradli, rabovali a dopouštěli se násilností na místním obyvatelstvu. Po odsunu Němců byla Dobrá Voda dosídlena slovesnkými reemigranty z Maďarska a Rumunska. 8.dubna 1949 z neznámých příčin vznikl požár v bývalých lázních, kde se tehdy pálil líh. Požár zničil dalších 12 domů. Po přijetí zákona na ostrahu hranic byly roku 1951 bourány prázdné domy. V roce 1957 se na velmi krátkou dobu obnovily poutě, kterých se téhož roku zúčastnilo 2500 lidí.

Z původních obytných domů se dochovalo jen 5, dále bývalá fara, škola, hřbitov a kamenné kašny z let 1874, 1926 a 1929.

Vedle kostela kromě lázní stála také rezidence postavená roku 1717 pro využívání hraběcí rodinou. Stržena byla roku 1963.

Zajímavostí Dobré Vody byla Klein-Einsiedl – Malá poustevna stojící při staré cestě na Hojnou Vodu.