Zettwing

První písemná zmínka o trhové osadě (680m n.m.)  je v roce 1325, kdy jí Petr z Rožmberka zastavil Bohuňkovi z Harrachu a kdy zde již stál gotický kostel Narození Panny Marie, ale již v roce 1379 jsou Cetviny opět majetkem Rožmberků, v té době s 11ti statky. Za Rožmberků byla obec roku 1418 povýšeno na město a získalo vlastní znak a právo pořádat trhy.

Za Rožmberků vznikl v Cetvinách pivovar a mlýn. V roce 1620 se město dostalo do majetku Buqouyů a v ten samý rok postihl město požár, který zničil i místní kostel. Na konci třicetileté války bylo v Cetvinách již 53 domů. V roce 1690 je zde poprvé uváděna škola. Od roku 1908 v místě fungovala pošta. Za první republiky se v obci každý rok vyrobilo 50.000 kos na sečení. Obec také velmi proslula podmalbou na sklo.

Kostel stával na západní straně náměstí a kdysi se kolem něj rozkládal hřbitov. Roku 1736 získala věž kostela barokní báni, ale v roce 1795 opět vyhořel. Při opravě bylo přistavěno schodiště a poslední stavební úpravy byly provedeny v roce 1940. V roce 1990 byl kostel v dezolátním stavu, ale naštěstí již roku 1995 bylo započato s jeho rekonstrukcí.

Roku 1806 vyplenili město francouští vojáci. V roce 1827 byla postavena farní kaple ve farním lese nad Cetvinami. Roku 1849 se staly Cetviny samostatnou správní obcí. V roce 1883 došlo k vybudování křížové cesty a roku 1892 jeskynní kaple (Grottenkapelle) ve farním lese. Za první světové války přišlo na válečných frontách o život 18 obyvatel Cetvin. Roku 1921 byl na hranicích zřízen celní úřad.

V září 1938 došlo v obci ke srážkám mezi německým obyvatelstvem a čs. brannou mocí. Po druhé světové válce došlo k odsunu místního obyvatelstva. Do té doby existovalo v obci 121 domů s 455ti obyvateli. Po odsunu došlo k pokusu osídlit obec 143mi rumunskými Slováky a volyňskými Čechy, ale obyvatel dále ubývalo až roku 1951 došlo k vysídlení posledních obyvatel (8 rodin) z důvodu zřízení pohraničního pásma. V letech 1955-1956 došlo k fyzické likvidaci městečka trhavinami a buldozery.

Dnes se z Cetvin dochoval jen kostel, předválečný celní úřad a jedno hospodářské stavení, které používala Pohraniční stráž, jejichž kasárna jsou rovněž dochována. Dále zůstala kašna kdysi stojící uprostřed náměstí, v nedávné době upravený hřbitov, kaple sv. Šebestiána a obnovená Jeskynní kaple.